Je pět minut po dvanácté!

Rozhovor s Dagmar Žitníkovou, předsedkyní Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče.
 

 

Zítra organizujete happening před ministerstvem zdravotnictví, který jste nazvali "Pět minut po dvanácté?" O čem bude?

 Ta akce nebude klasickou demonstrací, je to spíše snaha upozornit, co může ve zdravotnictví po reformách následovat. Happening je připraven ve formě několika scének »od doktora«. Z vystoupení nechceme dělat komedii, protože reforma zdravotnictví je spíše tragédií. Také počítáme, že akce bude spíše komornějšího typu. Odbory tentokrát neorganizují dopravu členů autobusy. Neočekáváme obrovskou účast, ani to, že by to byla masová akce. Tentokrát jsme to nechali na lidech z Prahy a blízkého okolí.

 

Mluvíte o vládní tragédii. Co je na Hegerově reformě dle vás nejtragičtější?

Tragické je, že paragrafy takzvaných reformních zákonů si málokdo přečte a ještě méně lidí si pod nimi dokáže něco konkrétního představit. Tragédií je i to, že dokonce ani reformátoři na ministerstvu zdravotnictví nedokážou některé věci v reformách vysvětlit. Vrcholem všeho bylo vyjádření samotného pana ministra, že hlavní změna, kterou obsahuje zákon o veřejném zdravotním pojištění – nové body § 13 – může být protiústavní.

Na happeningu chceme občanům ukázat, že reforma nepovede k tomu, co dokola omílá naše vláda - že se zlepší kvalita péče, že pacient konečně bude sám o sobě rozhodovat, že bude klientem… Podstatou reformy je zakotvení možnosti zúžení bezplatné péče. Peníze se do zdravotnictví nepřidají, v souvislosti se zvýšením DPH budou naopak chybět. A někdo je musí do toho systému dolít. Vláda už jednoznačně řekla, že chybějící objem financí do zdravotnictví ze státního rozpočtu nedá. Chce, ať se peníze do zdravotnictví vezmou od pacientů na přímých platbách, nebo ve formě připojištění. Vládní mýtus, že reforma lidem umožní, aby si připlatili a dostali tak kvalitnější péči, je naprosto zavádějící. Lidé si budou muset připlatit, aby měli alespoň současnou kvalitu péče.

 

S návrhem zdravotnické reformy mají problém odborníci – právníci, ekonomové. Výhrady mají odborné společnosti i zaměstnavatelé. Odbory také předložily řadu zásadních připomínek, ale bohužel na ně nebyl brán zřetel.

 

Jaké jste měli připomínky?

Mnoho právních norem se připravuje uspěchaně, není respektován legislativní proces, nebylo svoláno ani připomínkové řízení. Připravované právní normy nejsou propojeny s jinými zákony. Pojmy v navrhovaných zákonech jsou příliš obecné, už dnes je právníci vykládají různě. Pokud se má spustit nový systém, musí být právně ošetřen a mít sociální »záklopky«. Jsme například jediná evropská země, kde musí pacient hradit poplatky za pobyt v nemocnici bez zastropování. V Německu se platí hospitalizace jen 28 dní, pak je zdarma. Tady se zavedlo něco, co nemá zpětné vazby a jen otevírá možnost dalšího a dalšího připlácení. Celý systém se vytváří jen proto, aby se na trh dostaly další podnikatelské subjekty, které vytvoří zdravotní připojištění drahých léků a náročných operací.

Nechceme dvojí zdravotnictví, jedno moderní a kvalitní pro lidi, kteří si připlatí, a druhé jen základní, pro lidi s nízkými příjmy. Nechceme tiše přihlížet destrukci něčeho, co tady fungovalo a funguje velmi dobře. Málokdo srovnává naše zdravotnictví na mezinárodní úrovni a přitom úroveň českého zdravotnictví je velmi vysoká.

 

Je už skutečně pět minut po dvanácté?

Je. První a nejzásadnější část zdravotnické reformy spočívá v prolomení paragrafu 13 zákona o veřejném zdravotním pojištění, který říká, že pacient má nárok na bezplatnou zdravotní péči a nemůže si na péči připlácet. Zákon dnes přesně upravuje, na co má pacient nárok. Nové vymezení je velmi obecné a navíc říká, že pacient má nárok na bezplatnou péči jen v té ekonomicky nejméně náročné variantě. Na dražší si může připlatit. Po průlomové změně přicházejí další zákony. Nový zákon o zdravotních službách, který je v Poslanecké sněmovně a začíná se projednávat právě 12. července už neužívá pojem »zdravotní péče«, která je bezplatná a garantovaná Ústavou. Nový zákon už používá pojem »zdravotní služba«, čili cosi, co se nakupuje za peníze.

Vzhledem k tomu, že Poslanecká sněmovna už ve třetím čtení schválila novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, tak je opravdu pět minut po dvanácté.

 

Chystá vláda ještě nějaká další "zlepšení"?

Naše obavy z dalšího vývoje ve zdravotnictví potvrzuje např. vládní Strategie konkurenceschopnosti ČR. V materiálu je popsán předpokládaný vývoj českého zdravotnictví. Zdraví se má stát ekonomickým pojmem. V návrzích se úplně mění struktura poskytované péče, mají se změnit zdravotní pojišťovny, které budou nabízet různé zdravotně pojistné plány. Lidé se budou pojišťovat podle toho, kolik budou mít peněz a podle toho, jaký bude jejich zdravotní stav. Může se také stát, že vás zdravotní pojišťovna na něco nepojistí, protože budete rizikový pacient, nebo vám naopak stanoví velmi vysokou pojistku, na kterou ani nebudete mít. Navrhovaný systém se velmi přibližuje americkému systému. Paradoxem je, že USA se dnes od něj snaží ustoupit, protože 60 milionů Američanů nemá zdravotní pojištění. Amerika se chce přiblížit solidární Evropě a Česká republika se naopak snaží změnit evropskou podstatu svého fungujícího zdravotnictví.

 

Zbývá nějaká možnost, jak to zastavit?

Možnosti jsou velmi omezené. Za náš odborový svaz jsme se obrátili na senátory se žádostí, aby nepodpořili návrh na změnu § 13. Znovu oslovíme prostřednictvím našich členů poslance v regionech a požádáme je, aby až se návrh vrátí ze Senátu, hlasovali pro případný pozměňovací návrh. Pokud koalice své záměry v Poslanecké sněmovně prohlasuje, obrátíme se znovu na poslance a senátory, aby podali podnět k Ústavnímu soudu na přezkoumání ústavnosti paragrafu 13.

převzato ze stránek ÚV KSČM