K přijetí zákona o ochraně ovzduší

Vyjádření poslankyně Parlamentu ČR a stínové ministryně KSČM pro resort životního prostředí Kateřiny Konečné k diskusi kolem zákona o ochraně ovzduší.

Výroky Hnutí Duha, kterými reagovalo na přijetí zákona o ochraně ovzduší, musíme odmítnout jako záměrně zkreslené a z odborného hlediska nesmyslné. Hnutí Duha se snaží prostřednictvím médií vnutit veřejnosti odborně zcela nepodloženou myšlenku, že množství vybraných poplatků souvisí s čistotou ovzduší. Stejně tak se Hnutí Duha pokouší vzbudit dojem, že stát přestane poplatky vybírat okamžitě. Nic z toho není pravda.

 

Předně - přijatý zákon ruší poplatky od roku 2016 a v případě polétavého prachu až od roku 2022. Do té doby tento zákon naopak poplatky za znečišťování ovzduší výrazně zvyšuje.

 

Dále - v roce 2016 vstoupí v platnost evropské směrnice, které umožní průmyslovým podnikům používat pouze zařízení s nejlepšími existujícími technologiemi. Za takové situace přestane být poplatek motivací, protože firmy nebudou mít jakoukoliv jinou možnost své technologie zlepšit. Poplatek by se stal běžnou daní, která by se promítla do ceny produktů. A pokud by takovým produktem bylo např. teplo (případy tepláren), vedlo by zvyšování jeho ceny k hromadnému přechodu na individuální způsoby vytápění a tím i k negativním dopadům na kvalitu ovzduší.

 

Je prostě zcela jednoznačné, že žádný poplatek sám o sobě stav ovzduší nezlepší. Stav ovzduší se zlepší pouze tehdy, začnou-li nejenom průmyslové podniky, ale všichni, kdo provozují kotle spalující tuhá paliva, používat nejlepší dostupné technologie, které jsou k dispozici. Současně s tím je možné zavádět přísnější emisní limity a tyto limity také důsledně kontrolovat a jejich neplnění sankcionovat. To však nemá žádnou souvislost s existencí či neexistencí poplatků za znečišťování ovzduší.

 

Jsme proto přesvědčeni, že naši poslanci hlasovali nejenom na základě dobré znalosti podstaty fungování systému poplatků za vypouštění emisí, ale že rovněž dobře zvážili možné dlouhodobé dopady zákona v souvislosti s přijetím několika evropských směrnic po roce 2015.