Koalice se bojí názoru občanů

 

Prosincový rozhovor nemůžeme začít ničím jiným než návrhem státního rozpočtu na příští rok, který koalice navzdory nesmyslnosti jeho údajů prosadila. Je to tak?

Státní rozpočet je nejdůležitějším zákonem, který sněmovna každoročně projednává. Poslanci a poslankyně za KSČM ho nepodpořili, ani ho nemohli podpořit. Jednak je postaven na nereálných číslech a bude se muset, což ministr financí ani předseda vláda nezakrývali, stejně novelizovat po začátku příštího roku.

Takže když to řeknu hodně zjednodušeně, hlasovalo se pouze cvičně. Jak nereálná čísla, tak celková skladba rozpočtu jsou pro nás těžko stravitelné, nejsou tam žádné faktory, které by účinně bránily krizi. Je to rozpočet restriktivní, škrtací, který spíš krizi ještě prohloubí, než by alespoň nasměroval, »nakopl« ekonomické procesy v ČR k lepšímu vývoji. Hlavně proto jsme ho nepodpořili.

Navíc je z něj patrný postoj vlády - že jen některé skupiny občanů ponesou náklady krize, restrikce. Jsou to především zaměstnanci, důchodci, lidé, kteří potřebují zdravotní péči, rodiny s dětmi. A my nemůžeme souhlasit s tím, aby náklady byly rozloženy takto nereálně. Je to rozpočet v zájmu bohatých, zahraničních nadnárodních firem, nikoli v zájmu občanů ČR.

Víme, že v krizi je třeba přijímat protikrizová opatření, nezpochybňujeme ani to, že se musí šetřit, ale současně je také nutné hledat zdroje příjmové stránky. Ty se však omezily pouze na odírání koncové spotřebitelské vrstvy – mám na mysli třeba zvýšení snížené sazby DPH, se kterým rozpočet počítá na příjmové straně. Ale už tam není vyšší zdanění bohatých, bankovního kapitálu nebo bankovních přesunů, není tam nic, co by se vzdáleně mohlo dotknout oněch horních deseti tisíc. To je pro nás naprosto nepřijatelné. S drtivou většinou občanů odmítáme vládní kroky, zhmotněné v návrhu hospodaření eráru na příští rok.

Překvapilo vás, že sněmovna nakonec přijala změnu Ústavy týkající se změny volby prezidenta?

My jsme se expertních jednání nezúčastnili, nebyli jsme přizváváni, byli jsme přizváni až na tři závěrečná jednání, která svolali premiér Petr Nečas a ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. To už se před nás předložily hotové věci, přesto jsme byli i v této situaci aktivní. Předložili jsme pozměňovací návrhy, které vycházejí z programu KSČM, v němž máme podmínky podpory přímé demokracie, kterou podporujeme.

Jsme přesvědčeni o tom, že přímá volba prezidenta právě nyní zdaleka není tím nejdůležitějším. Daleko důležitější položkou lepšího přístupu občanů k rozhodování o věcech svých vlastních i věcech ČR je referendum. To budeme dál prosazovat. Přímá volba tak, jak byla nyní připravena a projednávána, to bylo jedno pokrytectví za druhým. Jsme přesvědčeni o tom, že se jen hledal ten, na koho se hodí Černý Petr. A tak i strany, které mají podobné připomínky jako my, ze strachu z mediální atmosféry, předlohu podpořily.

Nebudu spekulovat, jak bude hlasovat Senát, na to si počkáme. Důležité je, že tento ústavní zákon, přestože na něm pracovaly expertní skupiny, je návrhem nedokonalým, neřeší některé věci. Přirovnal jsem to k nedopečenému chlebu ze špatně vymíchaného těsta, kde se vady poznají, až když se chleba začne krájet. Ale to už je pozdě na nějaké rychlé opravy. Podle mě je třeba, aby se k diskusi přistoupilo znovu a lépe.

Poslanci KSČM přímou volbu hlavy státu nepodpořili, nehlasovali však proti, ale hlasování se zdrželi. Nežádá si to pár slov na vysvětlenou?

Jestliže jsme se hlasování zdrželi, neznamená to, že bychom institut přímé volby prezidenta odmítali, to bychom skutečně hlasovali proti. Ale nikdo z nás se tak nezachoval. Hlasovali jsme jednotně. Někteří kolegové přinášeli do poslaneckého klubu v průběhu projednávání předlohy v posledních týdnech ohlasy stranické i nestranické veřejnosti. A ty pro nás byly víceméně jednoznačné – nejde o hlavní problém. Lidem začíná být hůř a hůř…  Navzdory tomu, že to možná mediálně schytáme, projevili jsme svůj postoj takto.

Pravice ve sněmovně už poněkolikáté odmítla zákon, tentokrát z pera ČSSD, o majetkových přiznáních…

Majetková přiznání jsou věčným tématem. Poslanecký klub KSČM předkládal tento návrh zákona v minulosti opakovaně, tuším tak šestkrát či sedmkrát - a tehdy jej nepodporovala ani ČSSD. My jsme na rozdíl od ní byli konsenzuální, podpořili jsme její návrh, který bohužel neprošel ani prvním čtením. Kuriózní je, že vláda, která se prohlašuje za protikorupční, tento zásadní protikorupční krok odmítla podpořit. Ne proto, že by chystala sama lepší, ale bez bližšího vysvětlení ho zamítla. My v úsilí budeme pokračovat. KSČM považuje řešení majetkových přiznání za rozhodující nástroj v boji proti korupci.

Proč podle vás pravice toto opatření tak urputně odmítá?

Jsou dvě možná vysvětlení. Jednak se zloděj bojí, že se mu na zlodějnu přijde. A bohužel – říkám to jako silný příměr – je možné, že tento institut by je přinutil přiznat barvu, jak jejich přátelé a sponzoři přišli k majetkům, a doložit, že to bylo čistě. Nezpochybňuji, že mnozí lidé přišli k majetku legálně, vybudovali od počátku firmu, nekradli při tom, mají vše v pořádku, zaplatili z příjmů daně… Těm lidem patří čest. Ale nedělám si iluze, že existují i tací, kteří přišli ke svým majetkům nepoctivě, např. z korupce. Tam je možné i dost zpětně dohledat majetek, který nebyl z jakéhokoli důvodu přiznán, a dodanit ho vysokou daní tak, aby si erár, tedy my všichni daňoví poplatníci, přišel na své.

Sněmovna rozdělila výbor pro obranu a bezpečnost na dva výbory. Což o to, v minulém volebním období existoval také výbor pro obranu a výbor pro bezpečnost, ovšem koalice po volbách při ustavování sněmovních orgánů tvrdila, že chce šetřit. Už to zřejmě neplatí. V čele obou jsou zástupci koalice, předtím vedl jeden společný výbor František Bublan z ČSSD. Vysvětlíte čtenářům, oč jde?

Klub KSČM nepodpořil ani rozdělení výboru, ani zejména předsedu Věcí veřejných Radka Johna do funkce předsedy bezpečnostního výboru. Strany této tzv. protikorupční koalice na začátku volebního období hřímaly, že je třeba omezit počet výborů, podvýborů a komisí, počet placených funkcionářů atd. Když vezmeme statistiku, tak v minulém období bylo bez jakéhokoli příplatku, jen se základním platem, 37 poslanců, a nyní jich je 47. Nově teď vznikl jeden nový výbor a jedna nová komise – pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů. To vše by se dalo, kdyby to bylo věcně podložené, nějak překousnout. Nám na tom nejvíce vadí, že je to pouze prostředek k vytvoření »trafiky« pro Radka Johna. To jsme podpořit nemohli.

KSČM byla navíc v bezpečnostním výboru podvedena – je zvykem, že všechny strany mají ve výborech místopředsedy. Koalice však rozhodla, že to neplatí a funkci předsedy i místopředsedy v bezpečnostním výboru dostanou Věci veřejné na úkor naší kandidátky Zuzky Bebarové-Rujbrové. Vnímám to jako velmi hrubý podraz i na celý systém, ale není to hlavní důvod, proč jsme to nepodpořili. Ten je v tom, že se vytváří »trafika« pro Johna, což znamená další náklady – služební auto, příplatek…

Zajímají-li vás odpovědi na další otázky:Koalice hned v prvním čtení smetla návrh ústavního zákona připravený KSČM, podle kterého by o majetkovém vyrovnání státu s církvemi měli rozhodovat lidé v referendu. To vás asi nepřekvapilo, nebo ano? a Jaký vlastně byl ten letošní rok pro vás i pro poslance KSČM?, můžete si je přečíst na straně 3 buď v tištěné podobě Haló novin (k zakoupení na stáncích), nebo v elektronické podobě na internetových stránkách www.publero.com.

Marie KUDRNOVSKÁ

převzato z Haló novin