Komunistické strany se sešly v Aténách

 

Nedávno jste se zúčastnil výroční porady komunistických a dělnických stran v Aténách. Přiblížíte toto jednání?

V Aténách se sešlo přes 80 komunistických a dělnických stran ze 60 zemí světa. Mnoho stran, které se nemohly zúčastnit, ačkoli si to přály, poslalo svá písemná poselství. Asi za nejpodstatnější sdělení pro čtenáře Haló novin považuji skutečnost, že zřejmě největší míru zodpovědnosti a největší míru i dobrého směrování mají ty komunistické strany, které nesou nějakou odpovědnost. Ty, které působí nejen v parlamentu, ale jsou také vládními stranami. Ať už šlo o Komunistickou stranu Vietnamu, KS Laosu, KS Jihoafrické republiky a KS Venezuely, nebo kyperskou Pokrokovou stranu pracujících AKEL.

Zajímavé byly podněty z Mexika i z Peru, kde tamní dvě komunistické strany našly cestu ke spolupráci a v těžkých podmínkách zemí, které nejsou bohaté na ropu, se snaží najít spravedlivý systém pro obyvatele. Jejich názory byly velmi významné pro aténskou poradu.

Na druhé straně bylo vidět, že např. v zemích bývalého Sovětského svazu včetně Ruské federace existuje trochu naivní ideologický rozpor. A nejvíc rozporů tam vnášejí ti, kteří nemají žádnou odpovědnost. Když si uvědomím, že KS Ruské federace zaznamenala v prosincových volbách vzestup z 12 na 20 %, zatímco KS SSSR žádné výsledky (v Rusku existuje pět komunistických stran), vidím, že ideologické poučky ještě nikdy nepřivedly lidi k volebním urnám. To konkrétní starost o konkrétní starosti lidí a reálné a realistické návrhy pro řešení sociální krize společenské situace přivedly voliče zpět ke KS Ruské federace. Posun o 8 % mezi dvěma volbami je obrovský a byl bych rád, kdyby i KSČM měla nejméně takový.

Měla porada určité konkrétní téma?

To ano. Tématem bylo, že socialismus je budoucností. Celá porada se nesla právě v duchu toho, jak se zachovat, aby řešení, která přinášejí komunistické strany, byla řešeními obecně přijatými obyvatelstvem konkrétních zemí. Vycházeli jsme zejména z poznatků, které měly komunistické strany Středního východu a severní Afriky, kdy v onom tzv. africkém jaře šlo zejména o vyhrocené politické a sociální požadavky obyvatelstva, které se nesmířilo s režimy, ať už jde o egyptský, tuniský, v Bahrajnu a jinde. Nakonec vidíme, že ve volbách vyhráli ti, kteří měli hodně peněz.

A že namísto kapitalistů nenastoupily komunistické strany, ale muslimská bratrstva a jiné organizace, které podporovala zpravodajská služba USA nebo zemí, jež dříve ovládaly zmíněné státy před osamostatněním jako kolonie. Ať už jde o kapitál z Francie, Velké Británie nebo z Německa. To je evidentní. Proto naše návrhy směřovaly k nabídce velmi reálných a realistických řešení. Aby nedocházelo k tomu, že lidé po tzv. svobodných volbách budou ještě zklamanější, budou prožívat deziluze, které prožíváme my v České republice už 20 let.

Zajímají-li vás odpovědi na další otázky: Měl jste na tomto setkání projev? Pokud ano, na co jste se především zaměřil? a Přijali jste v Aténách nějakou rezoluci, prohlášení, výzvu?, můžete si je přečíst na straně 3 buď v tištěné podobě Haló novin (k zakoupení na stáncích), nebo v elektronické podobě na internetových stránkách www.publero.com.

Marie KUDRNOVSKÁ 

převzato z Haló novin