Nečas vyvolává paniku ohledně čerpání evropských fondů

        Poslední vystoupení předsedy naší vlády Nečase ve mne vyvolávají dojem, že z důvodu neschopnosti jeho vlády při řízení celého systému čerpání evropských fondů, poškozuje nafukováním kauzy Rath a problémů s některými regionálními operačními projekty, celou naši republiku. Nejdříve téměř vydírá EU výhružkami, že pokud bude zastaveno ČR čerpání evropských peněz, tak naroste schodek našeho rozpočtu na 6% HDP a pak spěchá se zastavením čerpání z Regionálních operačních projektů (ROP) z důvodů Rathovy kauzy i problémů s čerpáním fondů u ROP Severozápad. Přitom u projektu na obnovu zámku Buštěhrad ještě nedošlo čerpání žádných financí (a tedy ani evropských) a u dvou ze čtyř projekt, které šetří policie u ROP Severezápad došlo dokonce již dříve ke zrušení projektů.

 

        Očividně chce odvést pozornost od neschopnosti své vlády řídit čerpání evropských fondů, na tyto kauzy a ČSSD a KSČM jako hlavníky tohoto problému. Přičemž opomíjí, že ODS jako vůdčí složka celé pravice má již více než 6 let jednoznačnou zodpovědnost za nastavení mechanizmů pro řízení a kontrolu čerpání evropských fondů včetně právního ošetření. Pokud se prokázalo, že něco předchozích rozhodnutí není funkční měly vlády ODS dost času to změnit. 

 

        Nečas při tom zneužívá neinformovanost veřejnosti o evropských fondech a media ho přitom v podstatě podporují, místo toho, aby vše uvedla na pravou míru. Podrobnější informace o evropských fondech můžete například nalézt ZDE.

 

        Díky jednání Paroubkovy vlády získala ČR možnost čerpat z evropských fondů 26,69 mld. Euro, což přibližně odpovídá 690 mld. Kč, což je více než 3/4 rozpočtu. EU disponuje třemi hlavními fondy:  Strukturální fondy – Evropský fond pro regionální rozvoj (EROF), Evropský sociální fond (ESF) a Fond soudružnosti (FS).

        

        Každá členská země si dojednává s Evropskou komisí operační programy (OP), které jsou zprostředkujícím mezistupněm mezi třemi hlavními evropskými fondy (ERDF, ESF, FS) a konkrétními příjemci finanční podpory v členských státech a regionech. Jsou to strategické dokumenty představujících průnik priorit politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU a individuálních zájmů členských států.

 

        Česko si pro nynější období vyjednalo 26 operačních programů. Osm z nich je zaměřeno tematicky (např. na dopravu, vědu a vzdělávání, zaměstnanost, životní prostředí) a sedm zeměpisně (na Středočeský kraj, Střední Moravu, Moravskoslezsko atd. tzv. Regionální operační programy - ROPy) Ostatní OP umožňují přeshraniční, meziregionání a nadregionální spolupráci či zajišťují technické, administrativní a výzkumné zázemí realizace politiky soudržnosti.   Zásadním dokumentem pro definici, řízení, kontrolu a financování těchto operační ch programů je „Národní strategickým referenčním rámcem ČR 2007-2013“.

 

        Za koordinací všech těchto 26 operačních programů je zodpovědný „Národní orgán pro koordinaci (NOK)“, kterým je dle usnesení vlády ČR č.198 pověřeno Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), roli Monitorovacího výboru pro NSRR zajišťuje "Řídící a koordinační výbor (ŘKV)" zřízený MMR. Pro financování operačních programů je zřízen "Platební a certifikační orgán (PCO)", kterým je odbor Národní fond u Ministerstva financí (MF), funguje v úzké součinnosti s NOK. Funkcí "Auditního orgánu (AO) " je Usnesením vlády ČR č. 198 je pověřeno MF – útvar Centrální harmonizační jednotky.  Koordinací realizaci ROP na úrovni krajů (NUTSII)  byly zřízeny regiony soudružnosti, ve kterých působí ´"Rregionální rady (RR)" a "Úřady regionálních rad (URR)"..

 

        Z toho vyplývá jednoznačná zodpovědnost celé vlády a ministrech financí a pro místní rozvoj na za správnost a včasnost čerpání evropských peněz, vše ostatní jsou jen výmluvy na vlastní neschopnost. Orgány ministerstva pro místní rozvoj – Národní koordinační rada a Řídící koordinační výbor mají za povinnost koordinovat a řídit regionální rady ROP, pokud teď zastavují některé ROPy, tak to svědčí hlavně o tom, že je v průběhu času dostatečně nekontrolovali. O tom i svědčí to, že na stížnost šéfky kontrolní komise Středočeského kraje z ODS,  tato ministerstva údajně nereagovaly.

 

        Velmi nešťastnou roli v tom hrají naše sdělovací prostředky veřejnost neinformují, jak je jejich poslání, ale vyloženě desinformují, většina jejich informací je neúplná resp. úplně vymyšlená. Např. v kauze Rath „informovali“, že se jedná o čerpání evropských peněz na rekonstrukci zámku Buštěhrad, přičemž, jak jsem uvedl výše, nebyly uhrazeny žádné finance a tedy i ty evropské. Ve věci rekonstrukce zámku Buštěhrad „informoval“ časopis Respekt veřejnost nesprávně, přičemž vysvětlení Rady ROP vůbec neotiskli - viz ZDE.

Zpracoval: Jan Jančura, Ostrava-Poruba