Nemilosrdné vysvědčení polistopadovému režimu

 

Zhruba tři z deseti Čechů tvrdí, že se měli za minulého režimu lépe. Jen necelá čtvrtina dospělých uvedla, že se má lépe teď. Vyplývá to z průzkumu společnosti SC&C pro Českou televizi.

Celkem 28 procent lidí uvedlo, že se před listopadem měli lépe. Naopak 23 procent dotázaných řeklo, že se jim lépe žije teď. Podle 17 procent Čechů je situace pořád stejná. Zbývající dotázaní nedokázali odpovědět.

Devět z deseti lidí si myslí, že po roce 1989 vznikly daleko lepší podmínky pro korupci. Podle skoro dvou třetin dotázaných byli vrcholoví politici před listopadem méně úplatní než ti nynější. Podle skoro dvou třetin dospělých se očekávání spojená s polistopadovým vývojem nenaplnila. Opačně to vidí 37 procent Čechů. Podle 56 procent lidí česká demokracie nefunguje srovnatelně s demokraciemi ve vyspělých zemích. Za největší neúspěchy polistopadového režimu lidé označují kuponovou privatizaci, zhoršení mezilidských vztahů a práci úřadů. 

Podobné výsledky dává rozsáhlý sociologický průzkum společnosti SANEP:

Téměř dvě třetiny respondentů (61,8%) se domnívá, že se dění na politické scéně opětovně dostalo do bodu, kdy je nutné veřejně proklamovat svou nespokojenost, respektive znovu vyjít do ulic. 

Drtivá většina respondentů (87,7%) je krajně nespokojena se stávající politickou situací v České republice. 

Více jak polovina dotázaných (57,9%) zastává názor, že nynější, potažmo polistopadoví představitelé vládní a parlamentní politické scény, se nechovali a nechovají lépe než jejich komunističtí předchůdci.

Výrazná většina respondentů (72,3%) nepovažuje Českou republiku, ani po dvaadvaceti letech od pádu komunistického režimu, za stát s vyspělým plnohodnotným demokratickým režimem.

Za vlastence, tedy za člověka, kterého charakterizuje kladný a podpůrný postoj ke své vlasti, se považuje 76,2% dotázaných, což poukazuje na stále silný vlastenecký potenciál.

Většina respondentů (34,4%) považuje za největší klad polistopadového demokratického vývoje v ČR možnost svobodně rozhodovat o svém osudu a životě. Na druhé příčce je v přínosech demokracie pro 16,1% možnost cestování. Se ziskem 13,8% následuje svoboda projevu. Možnost volného podnikání je největším kladem polistopadového demokratického vývoje pro 6,2% dotázaných. Možnost demokraticky volit své politické zástupce je největším výdobytkem demokracie pro 4,4% respondentů. Pro 3,6% dotázaných je tím největším plusem demokratické éry ČR větší možnost studia a pro 2,3% tržní hospodářství.

Naopak největším záporem polistopadového demokratického vývoje ČR je podle mínění 41,5% jednoznačně rozsáhlá korupce v politice, policii a justici. Se ziskem 11,9% následuje ztráta sociálních jistot. Vznik rozdílných sociálně silných skupin obyvatelstva představuje největší negativum polistopadového vývoje pro 5,5% respondentů. Zhoršující se politická úroveň je největším záporem polistopadového demokratického vývoje pro 5%. Se ziskem 4,1% následují vysoké náklady mladých rodin na bydlení. Zvýšená kriminalita nejvíce trápí 3,6%. Následují nízké důchody, které nejvíce vadí 1,5%. Pro 0,7% je největším záporem polistopadového demokratického vývoje ČR finanční spoluúčast pacientů ve zdravotnictví. Zvyšující náklady spojené se studiem pak nejvíce trápí 0,6% respondentů.

Podrobnější výsledky průzkumu najde ZDE