Občanské iniciativy nabývají stále většího významu
25.01.2012 15:28
Rozhovor se sociologem Lubomírem Vackem, předsedou občanského sdružení Klub společenských věd.
V uplynulých týdnech vámi vedený tým uskutečnil sociologický výzkum nazvaný »Dospělá populace ČR k aktuálním společenským problémům«. Co bylo jeho hlavním cílem?
Hlavním cílem šetření bylo zjistit informovanost české dospělé populace o občanských iniciativách v naší zemi a také získat názory na působení těchto iniciativ. Současně s tím jsme chtěli zjistit stav a vývoj názorů na životní úroveň a na dopady hospodářské krize na lidi. Mimoto se výzkum zabýval zjišťováním názorů veřejnosti na sympatie s hlavními politickými stranami a na důležitost některých životních hodnot.
Výzkum navázal na šetření realizovaná k obdobným tématům v minulých letech, a tím zachytil změny, k nimž dochází v názorové struktuře obyvatel. Je zřejmé, že narůstání nespokojenosti a nejistoty populace, mj. i v důsledku působení dopadů hospodářské krize, vede k narůstání aktivit občanských hnutí a iniciativ a k projevům nespokojenosti s vedením společnosti.
Kdo je příjemcem informací plynoucích z výsledků šetření?
Výzkum byl realizován Klubem společenských věd pro potřeby Spojenectví Práce a Solidarity (SPaS) a pro další odborné analýzy KSV. Samozřejmě, že výsledky nabídneme i dalším Haló médiím (Rádiu Haló Futura, Haló TV), mohou však být využity i pro další organizace a zainteresovanou veřejnost v politické praxi.
Kdy přesně byl výzkum uskutečněn a kolika respondentů jste se dotazovali?
Probíhal ve dnech 16. listopadu až 5. prosince loňského roku metodou řízených výzkumných rozhovorů s reprezentativním souborem 653 občanů ČR ve věku od 15 let. Rozhovory uskutečnilo 102 tazatelů. Závěrečnou zprávu jsem zpracoval ve spolupráci s poslancem Janem Klánem, který je také graduovaným sociologem.
Seznamte, prosím, naše čtenáře se základními poznatky plynoucími z výzkumu.
Mohu je shrnout takto: Respondenty deklarovaná spokojenost s vlastní životní úrovní v posledních dvou letech znatelně klesla. Je nejnižší za dobu sledování ve výzkumech KSV. Obavy z dopadů hospodářské krize za poslední rok zesílily. Podstatná část dotázaných (83 %) se obává negativních dopadů krize. Ta prostupuje všemi sférami české společnosti. Velké obavy vyjadřují bez výjimky všechny sociální skupiny.
Jak reagují lidé na škrtací politiku vlády, kterou koaliční činitelé vykládají jako úspornou?
Tuto politiku podstatná část občanů nepřijímá. Přesně dvě třetiny respondentů se k ní vyjádřily negativně. K této části výzkumu se ještě v nejbližších dnech vrátíme s podrobnějšími informacemi.
Dále mohu jednou větou shrnout, že výzkumy ukazují na dlouhodobý odklon sympatií od politických stran, dochází k výraznějšímu růstu počtu politicky indiferentních občanů.
To je však pro lídry politických stran velmi varující jev...
Souhlasím. A budou se s tím muset nějak poprat, a zejména vyhodnotit, proč se lidé odklánějí od politických stran – levicových či pravicových. Dokonce se ukazuje, že lidé mají problém se svým zařazením na levo-pravé škále politické orientace.
Jak jsou lidé informováni o činnosti občanských iniciativ?
Občanské iniciativy zná veřejnost různě. Známa je především iniciativa Ne základnám (49 % respondentů ji zná), a to celkem rovnoměrně ve všech sociálních skupinách. Tato známost ve veřejnosti je dána jistě i její houževnatou a účinnou kampaní proti zřízení amerického radaru v Brdech v uplynulých letech.
Pokládali jste i otázku týkající se povědomí o SPaS?
Otázka zněla obecně: »Víte něco o činnosti občanských iniciativ?«. Průměrně je Spojenectví Práce a Solidarity známo u 14 % respondentů. Z odpovědí plyne, že informovanost o SPaS je dána levicovou orientací této platformy, tudíž jsou o ní informováni především levicově smýšlející lidé (26 % z nich). Pravicově orientovaní občané o ní vědí minimálně. U mládeže je informovanost o SPaS devítiprocentní, u respondentů ve věku nad 60 let devatenáctiprocentní. Obecně možno říci, že informovanost stoupá s věkem respondentů. Ve velkých městech o SPaS ví 15 % lidí.
Z profesních skupin jsou o SPaS nejvíce informováni provozní pracovníci, nejméně pak nezaměstnaní, studenti a ženy v domácnosti.
Co jste se dozvěděli o znalostech lidí o existenci a činnosti ProAlt?
Znalost o ní je výraznější ve velkoměstech, především v Praze. Obdobně – avšak v menší míře – lidé ve velkých městech znají iniciativu Alternativa zdola.
Zajímali jste se o jakousi "efektivnost" občanských iniciativ ve smyslu jejich působení proti pravicové vládě a asociálním reformám?
Ano, vždyť tato efektivita má podstatný význam pro činnost těchto sdružení a iniciativ. Na dotaz, zda si občané myslí, že uvedené občanské iniciativy mohou dosáhnout pozitivních výsledků v jejich činnosti proti současné vládě, polovina občanů na tuto otázku neodpověděla. Z těch, kteří odpověděli, podstatná část (79 %) sdělila negativní názor, tedy že občanské iniciativy nemohou dosáhnout pozitivních výsledků v jejich protivládní činnosti.
Kdo především zastává takový postoj?
Tento skepticismus zastávají především pravicově orientovaní občané, a také spíše lidé z menších měst a obcí. Je zajímavé, že optimismus v tomto směru nesdílí ani mladá generace. Ta je spíše rozpačitá.
Naopak, pouze pětina má za to, že občanské iniciativy mohou v jejich protivládně orientované činnosti dosáhnout pozitivních výsledků. Jsou to levicově orientovaní a starší občané, kteří mají pozitivnější očekávání.
Ptali jste se na veřejné akce typu demonstrací, případně referenda a petice?
Ano, a česká populace podle našeho průzkumu vnímá důležitost těchto masových aktivit, vyjadřovaných jako projevy opozice proti vládnoucím pravicovým silám, v podstatě pozitivně. Nejvíce přikládá důležitost referendům a stávkám, petice pak považuje z množiny těchto veřejných masových vystoupení za nejméně důležité.
Výzkum neprokázal, že by většina občanů považovala masové akce za bezvýznamné, naopak. Ale je jim, soudě podle výsledků našeho průzkumu, přikládán dílčí význam. Lidé velkou důležitost přisuzují referendům (32 %), dále stávkám (25 %), demonstracím (22 %), manifestacím (14 %) a nejméně peticím (12 %).
Referendům přikládají důležitost fakticky všechny skupiny občanů. Více však levicově orientovaní lidé. Je zajímavé, že referendům přikládá velkou důležitost obyvatelstvo menších měst, a také více ženy než muži.
Podobně je to i v případě posuzování důležitosti stávek. Stejně jako referenda jejich význam zdůrazňují především levicově orientovaní a starší. Jako významné aktivity hodnotí stávky dělníci, provozní a administrativní pracovníci. Podnikatelé přirozeně méně.
Předpokládám, že rozdíly v názorech na význam manifestací a demonstrací jsou zásadní mezi levicově a pravicově smýšlejícími...
Ano, je to tak. Levice jim přikládá více než dvojnásobně vyšší důležitost.
Peticím přikládají větší význam senioři a starší lidé, přirozeně i levicově orientovaní občané, částečně však i středově orientovaní.
Autor: Monika HOŘENÍZdroj: Haló noviny
Diskusní téma: Občanské iniciativy nabývají stále většího významu
Nebyly nalezeny žádné příspěvky.