Oficiální media stále manipulují s informacemi

 Naše oficiální media stále manipulují s informacemi. Ve své většině přisluhují vládě – zdůrazňují informace, které podporují vládní politiku a pomíjejí informace, které vládě nevyhovují.

V současné době se snaží zpochybňovat připravovanou čtvrteční stávku odborářů zdůrazňováním problémů, která tato stávku způsobí obyčejným lidem, ale opomíjí to, že stávka má je má ochránit, před daleko horšími dopady připravovaných vládních reforem. Viz heslo hnutí Ne základnám „Demokracie začíná tam, kde končí signál České televize!“

Naopak media mlčí o protestech a povstáních „obyčejných“ lidí v jiných zemích – Španělsku, Řecku, Itálii a např. na Islandu.

Jako příklad mediální blokády informací zde chci uvést článek z blogu Alexe Koenigsmarka: "Hold islandské revoluci".

Tenhle text pochází z mailu. Koluje několik dní českým internetem. Zřejmě jde o neumělý překlad z angličtiny, zdroj nebyl uveden. Myslím si, že neuškodí umístit ho i zde, s tím, že jeho další šíření mailem i jinak jenom doporučuji. Bylo by pěkné, kdyby se tím inspiroval i náš "lid"... Zejména myšlenky o trestní a hmotné odpovědnosti bankéřů a ministrů jsou velice přitažlivé.

Média nás zásobovala do posledního detailu zprávami o nepokojích v Egyptě a Libyi.
Mlčela však o revoltách a příkladné ukázce občanské revoluce, která se odehrála před dvěma lety na Islandu, kde občané donutili odstoupit vládu a přepsat ústavu.
Právě proto, že případ Islandu je modelem občanské revoluce, byl tento případ ututláván. Cenzura revoluce na Islandu je nejlepším důkazem, jak se zachází s informacemi, které můžou být nebezpečné pro politickou a ekonomickou elitu.
Na Islandu lidé se zbavili celé vlády, velké banky byly znárodněny a bylo rozhodnuto, že lidé nezaplatí dluhy, které vytvořili politici, protože je to problém špatné finanční politiky, ne lidí. V nové ústavě bylo zakotveno, že občan je hlavním politickým protagonistou, nikoliv politik.
Island je v současnosti nejlepším příkladem mírové a důstojné reakce veřejnosti proti této moci, která dovedla zem i celý svět ke krizi. Islandský model, který ukazuje, že politici musí mít strach z reakce lidí, pakliže nebudou jednat v jejich prospěch. Ne ale strach o život, ale o svoji kariéru.
Umlčená fakta o Islandu:
V roce 2008 byla znárodněna největší banka. Měna se zhroutila, trh pozastavil svou činnost. Země zkrachovala.
2009. Obrovské protesty před parlamentem, lidé donutí k rezignaci předsedu vlády a celý jeho vládní blok.
Politici volají po splacení dluhu vůči Británii a Nizozemsku a to ve výši 3.500 milionů eur, což je částka, kterou má zem zaplatit v příštích 15 letech s 5,5% úrokem.
Rok 2010. Lidé jdou do ulic a vybojují si zákon o obecném referendu. V lednu 2010 ho prezident odmítne ratifikovat, a oznámil, že ho bude konzultovat s EU.
Lidé jdou znovu do ulic. V březnu se koná referendum, jehož výsledek je, že 93% lidí odmítne zaplatit dluh vůči Británii a Holandsku.
Vláda byla donucena k tomu, aby zahájila vyšetřování, které má vyřešit právní odpovědnosti státních představitelů za krizi. Dojde k zatčení několika vedoucích bankéřů a manažerů.Lidé dávají dohromady novou ústavu, která už není kopií dánské ústavy, jako to bylo doposud Ústavodárné shromáždění složené ze zástupců, přímo volených lidmi zahájilo svoji činnost v únoru 2011 a předložilo návrh ústavy na základě konsensu a doporučení.
Musí být schválena parlamentem, který byl vytvořen po nových volbách.
Toto je stručná historie islandské revoluce: odstoupení celé vlády, znárodňování bank, obecné referendum, uvěznění odpovědných lidí za krizi a přepsání ústavy přímo občany.
Co se stalo na Islandu, bylo sledováno politiky jako je Merkelová, Sarkozy, Cameron, Zapatero, Berlusconi a další a vyhodnoceno jako nebezpečné pro jejich zkorumpovaný systém. Bojkot informací o Islandu byl striktně dodržován tisíci novináři v rámci veškerého korporátního tisku, rozhlasu a televize.
Masmédiím vládní vyjednávači údajně nabídli i v některých zemích daňové úlevy výměnou za mlčení.
Ale přesto přese všechno se islandská revoluce šíří po celé Evropě.
Postavila se tomuto zkorumpovanému a neudržitelnému systému a dává světu lekci z opravdové demokracie. Po celém světě bude známa a oceňována, dříve nebo později, a to navzdory vládě politických a ekonomických elit, které zapříčinily celosvětovou krizi.
/neopraveno/

 

Pro doplnění této informace, zde uvádím na odkaz na text z blogu „Island chce ústavu od obyčajných ľudí“. V článku je důležitá informace o tom, jak bylo zvoleno ústavodárného shromáždění. Islanďané se zvolili 32 občanů z různých profesí – počínajíc profesory a novináři a konče námořníky, kteří se staůi členy ústavodárného shromáždění. Pobírali stejný plat, jako islandští poslanci.

upravil: Jan Jančura, Ostrava - Poruba