Politická orientace českých občanů – září 2011

Součástí šetření CVVM provedeného ve dnech 5. - 12. 9. 2011 bylo několik otázek zaměřených na obecnou politickou orientaci občanů. Výzkum zjišťoval, ke kterým ideologickým proudům se občané cítí být blízko, a dále zkoumal jejich názory na některé základní otázky, v nichž se jednotlivé názorové proudy tradičně rozcházejí. 

V první části šetření respodenti měli se seznamu politických směru vybrat první a případně i druhý z těch, které jsou jim nejbližší (viz tabulka). Výsledky ukazují, že relativně nejčastěji se lidé hlásí k sociálnědemokratickému názoru (22% první volba, 8% druhá volba). Na druhém místě skončil názor liberální (14% první volba, 8% druhá volba)  a konzervativní (12% první volba, 7% druhá volba).

Nejčastější byl souběh názorů v první a druhé volbě konzervativního a liberárního, liberárního s ekologickým, sociálnědemokratického a komunistického se socialistickým.

Z časovho hlediska je vidět že nejvíce klesá inklinace lidí k ztotožnění se vůbec s některým politickým názorem. Z jednotlivých směrů nejvíce poklesl počet lidí ztotožňujících se s ekologickým názorem (-16%) , sociálnědemokratickým názorem (-11%) a křesťanskodemokaratickým názorem (-6%).

 

Směr	Celkem 2008	Celkem 2011
sociálnědemokratický	41	30
liberální	25	22
konzervativní	12	19
ekologický	33	17
křesťanskodemokratický	16	10
socialistický	13	10
komunistický	8	10
nacionalistický		1
jiný		3
žádný		-
neví		-

Pozn. : Údaj vyjadřuje procentní podíl respodentů, kteří se k příslušnému názoru přihlásili v první nebo v druhé volbě.

 

Další část výzkumu se zaměřila na na některé základní politicko-filozofické otázky spojené s politickou orientací a to formou devíti  dvojic výroků postavených do vzájemného protikladu s tím, že respodenti měli za úkol se kn im vajádřit na pětibodové škále podle toho, který s dvojic výroků je jim bližší (viz další tabulka).

Výrok A	A	Střed	B	Výrok B
Rozvoj hospodářství má být ponechán vlastnímu vývoji	27	24	42	Rozvoj hospodářství má být usměrňován státem
velkým hospodářským podnikům má stát umožnit co největší samostatnost	26	32	34	Na velké hospodářské podniky má stát co nejvíce dohlížet
Co nejvíce majetku by mělo  být v soukromém vlastnictví	29	37	25	Co nejvíce majetku by mělo  být ve státním vlastnictví
Velikost soukromého vlastnictví by nijak být omezována neměla	52	21	21	Velikost soukromého  vlastnictví by nějakým způsobem být omezena mělat omezována
Stát by měl zaručit, aby ten, kdo chce pracovat, dostal práci	60	18	19	Kdo chce pracovat, musí se o získání práce postarat sám
O sociální zabezpečení občanů se má postarat stát	60	24	13	O svoji sociální situaci se mají občané postarat sami
To, co společnost vyprodukuje, by mělo být dále přerozděleno tak, aby měli nakonec všichni přibližně stejně	23	27	43	To, co společnost vyprodukuje, by nemělo být dále nijak znovu přerozděleno, každý má mít tolik, kolik vydělá
Lidem by mělo být dáno co nejvíce svobody v jednání	69	22	6	Svoboda v jednání lidí by měla být co nejvíce omezena
Důležitým úkolem státu je vytvářet podmínky pro to, aby občané mohli uplatnit svá práva a svobody, pokud dojde k jejich porušení	69	16	12	Důležitým úkolem státu je občany preventivně  kontrolovat a omezovat, aby nemohli uplatnit porušovat práva a svobody ostatních

 

Z uvedeného průzkumul ze tedy konstatovat, že česká společnost preferuje smíšenou tržní ekonomiku, kde stát vykonává funkci dozorčího a regulátora hospodářství a velkých podniků, aniž by velikost soukromého vlastnictví byla omezována.

V oblasti práce a zaměstnanosti a sociálního zabezpečení předpokládá většina respodentů,  že se o ně stát postará v případě nouze a problémů, ale s nivelizací příjmů  většinou nesouhlasí.

Občané také tíhnou k maximalizaci svobod, a představě státu, který svobody a práva občanů hájí v případě porušení.

Úplné znění výsledku průzkumu ke stažení: ZDE

z materiálů CVVM upravil Jan Jančura