Průzkum stranických preferencí STEM potvrdil růst preferencí KSČM

 

Preference v září 2011 zračí vývoj, který se u nás na politické scéně odehrával v průběhu prázdnin. Narůstají rozpaky a rozčarování z naší politiky, mnoho lidí si těžko vybírá stranu, kterou by volili, zvažují, zda se voleb vůbec zúčastnit. Věci veřejné zůstávají pod prahem volitelnosti, ztrácejí i zbývající vládní strany, nedaří se příliš ani opoziční ČSSD. V takovéto situaci relativně získávají komunisté a šanci překonat pětiprocentní práh se opakovaně blíží lidovci se svým pevným jádrem.

Citovaný výzkum STEM byl proveden metodou kvótního výběru ve dnech 8. – 16. 9. 2011 na rozsáhlém souboru 1237 dotázaných reprezentujících obyvatelstvo ČR starší 18 let. Statistická chyba u tohoto souboru se pohybuje kolem ± 1,5 procentního bodu u menších stran, u větších stran kolem ± 2,5 procentního bodu.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutýcha lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Podíly preferencí pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb. V tabulce na konci textu jsou uvedeny v druhém sloupci v % odpovědi na otázku: "Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a) do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?" (údaje za září 2011; otevřená otázka  - bez použití karet s názvy stran).

MODEL VOLEBNÍCH ZISKŮ

HYPOTETICKÉ POČTY MANDÁTŮ V ZÁŘÍ 2011

Stranické preference zobrazují relativní sílu politických stran k danému okamžiku výzkumu. Přeložit tato čísla do modelového volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model zanedbává dnes nerozhodnuté občany a ty, kteří  nejsou ochotni uvést žádné preference. Opírá se o dosažené výsledky v posledních volbách a částečně si všímá pevnosti vazby k volené straně. V hrubých obrysech také odhaduje vlivy d’Hondtovy metodiky přepočítávání hlasů na mandáty, i když zcela přesně a spolehlivě nelze zachytit rozložení politických nálad v našich nejmenších krajích. Jde o odhad - odchylka zpravidla činí ± 2 mandáty. Hypotetické počty takto propočtených mandátů jsou k dispoizici v třetím sloupci následující tabulky.

 

Strana	Stranické prefernce v %	Počet mandátů
ČSSD	25,8	87
ODS	12,9	45
KSČM	11,8	38
TOP 09	9,9	30
KDU-ČSL	2,7
VV	3,2
SZ	2,5
Suverentita	1,8
SPOZ	0,9
Jiné strany	2,4
Neví	15,6
Žádnou	10,5

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Z průzkumu vyplývá, že by levice získala 125 mandátů, tj. ústavní většinu, pravice pak pouze 75 mandůtů.

Použita tisková zpráva STEM - viz ZDE.

Jan Jančura, Ostrava - Poruba