Rozpad Sovětského svazu byl katastrofou Rozpad Sovětského svazu byl katastrofou

V druhém únorovém týdnu jste se jako člen delegace politické skupiny Sjednocená evropská levice-Severská zelená levice (GUE/NGL) zúčastnil jednání s řadou představitelů politického života Ruské federace. Jaké cíle tato delegace sledovala?

 

Jednalo se o iniciativu frakce GUE/NGL v Evropském parlamentu. Je stále více zřejmé, že o postsovětský prostor, a Rusko zejména, je třeba projevovat větší zájem, než jak je tomu dosud, či bylo v Evropském parlamentu. Ukazuje se, že setkání na smíšené delegaci EP-Rusko (dvakrát ročně) je nedostačující. Je třeba mít s Ruskem mnohem intenzivnější kontakty a oboustranně lepší informace. To byly hlavní důvody, proč jsme prosazovali návštěvu delegace GUE/NGL. Delegace byla reprezentativní. Kromě mé osoby byli členy: kolega Vladimír Remek, dále zástupci německé Levice, Řecké komunistické strany a představitel Lotyšské socialistické strany Alfred Rubiks. Byl jsem potěšen, že při setkání s představiteli Ruské federace jsem mohl naši delegaci vést. Přijeli jsme po volbách do Státní dumy a před volbami prezidentskými. O to bylo vše zajímavější a dynamičtější.

 

 

S kým jste v Moskvě jednali a o čem?

 

Především bych chtěl připomenout setkání s nově zvoleným předsedou národního parlamentu S. E. Naryškinem, který je po prezidentovi a premiérovi třetí nejvlivnější politickou osobností v zemi, nebo s prvním místopředsedou Státní dumy I. I. Melnikovem. Dále se naše delegace setkala s místopředsedou Rady Ruské federace, jež je druhou parlamentní komorou. Velká část našeho programu byla věnována setkání a výměně názorů s vedoucími představiteli politických stran zastoupených ve Státní dumě. Jmenovitě: Komunistická strana Ruské federace (KPRF), Jednotné Rusko a Spravedlivé Rusko. Z důvodu naší politické příslušnosti jsme neusilovali o setkání se zástupci nacionalistické Liberálně-demokratické strany Ruska pana Žirinovského. S představiteli KPRF jsme měli opakovaná jednání, včetně diskuse s předsedou strany a kandidátem na prezidentský úřad Gennadijem Zjuganovem.

 

Mnoho zajímavých informací jsme také získali při schůzkách s předsedou zahraničního výboru, vedoucími delegace pro spolupráci EP-Rusko, ale i při přijetí na ministerstvu energetiky a ministerstvu zahraničních věcí. Abychom si mohli udělat co nejúplnější a nejobjektivnější obraz o situaci v Rusku, realizovali jsme setkání s otevřenou výměnou názorů s významnými ruskými politology a sociology, z nichž někteří spolupracují s německou Nadací Rosy Luxemburgové, která má v Moskvě svoji pobočku.

 

Nemohu nezmínit velmi živé a přátelské setkání se studenty a profesory Moskevského institutu mezinárodních vztahů, které trvalo téměř tři hodiny.

 

A obsah jednání? Výsledky a průběh voleb v Rusku, ruský politický systém, představy o politické a ekonomické spolupráci Ruska s EU, mediální obraz Ruska ve státech EU. Ale také třeba řešení národnostních a menšinových problémů a záležitost takzvaného Východního partnerství EU.

 

 

Jak hodnotili vaši ruští partneři nedávné volby do Státní dumy? Česká média informovala o tom, že po volbách probíhaly v Rusku silné demonstrace proti údajným volebním manipulacím a hlavně proti premiéru Putinovi…

 

Představitelé stran, se kterými jsme jednali, měli výhrady k průběhu voleb (některé strany podaly stížnosti k soudu). Výsledky voleb ale byly nakonec akceptovány, bylo zvoleno vedení parlamentu, předsednictvo a Duma začala pracovat.

Jak tomu bývá, média, zejména tradičně ta česká, zkreslovala počty demonstrujících a podsouvala zavádějící výklad příčiny některých protestů. Na tom se shodli i naši partneři z řad politologů a sociologů. Je prokazatelné, že část demonstrací je organizována s významnou pomocí ze zahraničí. Sami Rusové navíc shodně pozitivně hodnotili to, že demonstrace, provázející volby, nebyly destruktivní, ale že lidé při nich hlavně diskutovali. Politologové a sociologové v tom spatřují počátek nových občanských aktivit, kdy lidem začíná záležet na tom, jak funguje státní moc a jak ji mohou ovlivnit.

 

 

Co zajímalo studenty, se kterými jste diskutovali?

 

Ze své vlastní zkušenosti mohu říci, že diskuse se studenty je vždy zajímavá, tím více, když mluvíte v jejich rodném jazyce. Nejvíce otázek studentů bylo orientováno na mezinárodní právo, situaci na Blízkém východě, perspektivy programu Východního partnerství a samozřejmě spolupráce EU-Rusko. Shodli jsme se na tom, že na státy postsovětského prostoru uplatňuje EU »dvojí metr«. To lze dokladovat na přístupu ke Gruzii či Bělorusku. Našli bychom mnoho dalších případů. Studenti se také zajímali o vývoj v Maďarsku, projekt protiraketové obrany, ale i o spolupráci v kosmickém programu. Pro ilustraci situace - když se studenti dozvěděli, že europoslanec Vladimír Remek je jako kosmonaut nositel vyznamenání Hrdiny Sovětského svazu, dostalo se mu ovací vestoje.

 

 

Zmínil jste zájem Rusů o řešení národnostních a menšinových problémů…

 

Ano, ten zájem je přece pochopitelný vzhledem k národnostnímu složení Ruské federace. Musím konstatovat, že jak na oficiálních úrovních, tak mezi lidmi mimo státní a politický aparát, se kterými jsme mluvili, panuje naprosto jasná shoda: rozpad Sovětského svazu nebyl jen historickou katastrofou, ale i katastrofou ekonomickou, sociální i národnostní. Bylo nám – právě s ohledem na řešení národnostních problémů – předestřeno a doloženo, že tak vypjatý nacionalismus, s jakým se lze dnes v některých částech onoho postsovětského prostoru setkat, dříve prostě neexistoval. Ne, že ho snad někdo násilím tlumil. Prostě tady nebyl. Neměl živnou půdu. Podporu měly spontánní přátelské vztahy mezi příslušníky různých národností, takže destrukce podložená nacionalismem zkrátka nemohla nastat. A takto hovoří i politologové.

 

Pro mé partnery bylo »šokující«, když jsem je seznámil s projektem stáží studentů z Ruska, Běloruska či Moldavska, který trvá již osm let. Shodli jsme se na tom, že změnu v našich vztazích (EU-Rusko), ale i řešení národnostních konfliktů, může přinést mladá generace, pokud s ní budeme pracovat a dáme jí šanci.

 

 

Probíhaly v rámci vaší návštěvy nějaké dvoustranné schůzky?

 

Samozřejmě jsem jako místopředseda KSČM pro zahraniční otázky využil příležitostí pro dvoustranné schůzky s představiteli KPRF. Naše přátele jsem podrobně informoval o situaci v České republice. Velkou pozornost jsem také věnoval otázce možného zákazu KSČM a přípravě naší strany na nadcházející sjezd. Naši partneři mě naopak informovali o kampani k prezidentským volbám.

 

 

Bude spolupráce s představiteli Ruska dále pokračovat?