S mladými se musí hovořit.

 

Jedním z hlavních problémů většiny základních organizací KSČM je příliv nových,především mladých lidí. Zhoršující situaci nevyřeší žádný sebelépe propracovaný návrh na změnu struktury či organizace práce.Většina dříve narozených členů KSČM začíná být unavena ze stálého osočování za svoji víru v lepší budoucnost.Paradoxem doby je to,že jsou mnohdy napadáni těmi,kteří včas vystihli moment doby a odkráčeli k jiným politickým subjektům,kde jim pšenka kvete.Společnost se začíná probírat z nadšení zaseté v listopadu 89.

Čtyřicet let života v socialismu občané nahradili dvaceti léty života v kapitalistické společnosti,jejíž zakladatelé slibovali zlaté zítřky.Havel,Klaus,Ježek a další velmi dobře věděli,že majetek nahospodařený prací milionů leží lady.Stačilo se pouze sehnout a z průměrných politických ekonomů se stali špičkoví odborníci na privatizaci a kdoví co ještě.

A tak z průmyslově zemědělského gigantu se rázem stal závislý stát téměř na všech a všem.

Změna politického schématu Evropy sice otevřela nové možnosti pro občany,ale jak dlouho a kdo je bude moci využívat je otázkou.

Dnes,kdy roste ve společnosti napětí potřebuje KSČM zvětšit nejen voličskou základnu,ale především omladit vlastní řady. S novými lidmi přijdou nové náměty,nové myšlenky.Proto musíme hovořit s mladými lidmi a získávat je  na svoji stranu.Tím,že je budeme kádrovat a odsuzovat jejich více či méně revoluční postoje ničeho nedosáhneme.

Musíme s nimi hovořit,jednat  jako rovný s rovným a tak hledat cesty k společnému cíli.

 

 

Ostrava  září 2011                                                            Václav Havel,předseda ZO KSČM