Výkonný výbor ÚV KSČM jednal o bezpečnostní situaci v ČR i v zahraničí

Informace z jednání 49. schůze Výkonného výboru ÚV KSČM dne 10. 2. 2012.

Na své 49. schůzi se Výkonný výbor ÚV KSČM zabýval aktuálně projednávanými otázkami v PS PČR, ať už jde o církevní restituce, problémy na Úřadu práce ČR či snahu o privatizaci Pivovaru Budvar aj. K nejdůležitějším otázkám přijal výkonný výbor samostatné stanovisko, které zdůrazňuje odpovědnost celé vlády. Rozmělňování problémů na jednotlivé kauzy a vládní spory o jednotlivé ministry ve skutečnosti podle členů VV ÚV KSČM slouží jen k zastírání této vládní odpovědnosti.

 

Výkonný výbor projednával rovněž návrh komplexního přístupu KSČM k bezpečnostní situaci. KSČM si staví dlouhodobý úkol dosáhnout zrušení NATO jako pozůstatku studené války, narušujícího mírové úsilí a zvyšujícího bezpečnostní rizika. Zaujímá kritické stanovisko k současné společné zahraniční a bezpečnostní politice EU, která vytváří podmínky k militarizaci členských států a EU jako celku. Těžiště pokračujícího integračního procesu EU vidí KSČM v rozšiřování podmínek pro dynamický rozvoj ekonomiky Unie i jednotlivých členských států, ve vyrovnávání ekonomických, sociálních a kulturních rozdílů mezi členskými státy a jednotlivými regiony. Ke zvýšení mezinárodní bezpečnosti je z pohledu KSČM nezbytné demokratické rozvíjení a posilování mezinárodního práva, které by odráželo měnící se podmínky současného světa. Je nutné, aby byla v otázkách porušení mezinárodního míru a bezpečnosti respektována výlučná pravomoc Rady bezpečnosti OSN, a to na základě důsledného prosazování Charty OSN. Přetrvávající problémy v činnosti OBSE považuje KSČM za možné překonat návratem ke kurzu nastoupenému Závěrečným aktem Helsinské konference. KSČM jednoznačně odmítá snahy o prolamování zákazu použití ozbrojené síly ve vztazích mezi státy s výjimkou sebeobrany proti ozbrojenému útoku. Nesouhlasí zejména s tím, že si NATO přisvojuje právo použít ozbrojené síly k útoku na jiné státy bez rozhodnutí RB OSN, odmítá politiku vměšování do záležitostí suverénních států.  

 

Výkonný výbor také prodiskutoval informaci o naplňování přístupů KSČM k řešení situace sociálně vyloučených skupin i regionů. Bezpečnostní situace např. ve šluknovském výběžku podle zveřejněných údajů i konkrétních poznatků členů VV zaznamenala koncem loňského roku výrazné zhoršení. V problémových lokalitách stále dochází k rušení služeben policie, bez ohledu na nárůst kriminality. Vláda v této věci neplní sliby, které zástupcům regionu dala. Členové VV hovořili také o problému vládou nijak neřešené lichvy s byty, hrazené přímo ze státního sociálního příspěvku na bydlení, k této věci schválili úkol navrhnout konkrétní legislativní opatření. Předložený materiál upozorňuje i na stále probíhajícímigraci některých sociálně vyloučených, na jejich vystěhovávání z jedněch lokalit a na vznik nových ghett v jiných místech. Podrobněji se zabývá i programem prevence kriminality a extremismu.

 

S touto otázkou souvisel další bod programu - dopady reformy policie. Jako zásadní problém neúspěšné reformy KSČM vidí, že došlo i přes řadu připomínek ke zřízení 14 krajských ředitelství Policie ČR, což si mj. vyžádalo nejméně o 8 mld. Kč vyšší náklady. Přechodem na 14 krajských správ se sice zlepší spolupráce s místní samosprávou, ale spolupráce se státními zastupitelstvími a soudy se zkomplikuje. Decentralizace, která vychází z návrhu zřídit krajská ředitelství jako účetní jednotky, ve skutečnosti posiluje vůči nim roli MV ČR, neboť na něm budou tyto krajské články ekonomicky závislé. Kritizován je i fakt, že zůstává pouze na policejním prezidentovi a krajských správách rozhodovat o útvarech III. a IV. typu, na nichž závisí dostupnost, kvalita služby a detailní znalost místního prostředí. Někteří starostové se proto obávají, že přijdou o své policisty, a ti k nim budou dojíždět ze vzdálenějších míst. Hlavnípříčinou současného kritického stavu je rovněž fakt, že policie musí být financována i z prostředků krajů. Krajům přitom chybí finanční prostředky nejen na mzdy, ale také na samotnou činnost policie. Je proto nezbytně nutné trvat na neodkladném vyhodnocení průběhu reformy policie, zejména její ekonomické části, a navrhnout přijetí takových opatření, která zajistí bezproblémový chod Policie ČR.

 

Výkonný výbor dále projednal některé organizační a ekonomické otázky, seznámil se s informací z jednání Evropského parlamentu i Parlamentu ČR.